VÝBĚR Z OBLASTI
Idea flexibility
Využijme sílu DNA
Klíče k efektivitě
Použité obecné pojmy
Princip replikace
Princip replikace je založen na skutečnosti, že většina pužívaných algoritmů a struktur se neustále opakuje! Lze je zobecnit do té míry, že budou předprogramovány a otestovány bez znalosti konkrétního finálního využití.
Replikují se tedy existující odzkoušené softwarové entity do struktury a funkčnosti, která je přesně dána definicí popisující konkrétní potřebu a účel. Procesem replikace tak prakticky okamžitě vzniká funkční software s požadovanými možnostmi.
Nastane-li situace, kdy bude třeba zařadit do komplexu systému novou technologii, bude se upravovat vždy jen výchozí programová entita (ve schematu označena jako A a C), nikoli její instance. Ty se již replikují na ta místa kde je jich zapotřebí automaticky, přičemž způsoby začleňování jsou v podstatě dva:
replikátorem se namnoží do ovládacích souborů systému
využije se dynamicky až v okamžiku, kdy je dané entity zapotřebí
Celý proces replikace znázorňuje následující schema:
A) Entity skládané do aplikace v přípravné fázi programem replicator
B) Vytvořená dílčí struktura ve formě souboru nebo jeho části.
C) Dynamicky a dočasně replikovaná entita v době běhu programu.
D) Skládání takto vytvořených struktur do větších celků a a nadřazených struktur (tento proces se rovněž odehrává z části v přípravné fázi a z části v okamžiku potřeby určité struktury).
Jakmile je replikace v bodu A hotova, je systém již plně funkční a je možné do něj vkládat či importovat uživatele, nastavovat pracovní přehledy, pracovat s daty či definovat usnadňující procesy (akce) a mnohé další. Více naleznete zde.