Flexideo server je koncipován jako tzv. superserver – tedy server, který v sobě integruje jeden nebo více samostatných serverových modulů, označovaných jako instance. Každá instance představuje plně autonomní aplikaci v rámci systému Flexideo, se svou vlastní konfigurací, datovou strukturou a funkcionalitou. Jednotlivé instance jsou na sobě zcela nezávislé a mohou být určeny pro řešení různorodých doménových oblastí nebo specializovaných úloh.
Na globální úrovni, tedy v rámci samotného superserveru, jsou uchovávány pouze základní systémové informace – například dostupná operační paměť, počet procesorových jader, frekvence systémových ticků a další parametry provozního prostředí. Klíčovou složkou této vrstvy je seznam všech dostupných instancí, který je načítán při spuštění systému. Tento seznam tvoří výchozí bod pro vytvoření mapy implementovaných služeb. V souladu s architekturou superserveru jsou všechny služby provozovány jako více subsystémů v rámci jediného běžícího procesu (in-process server).
Každá instance vytváří dvě hlavní služby, přičemž obě ve svém názvu obsahují jméno příslušné instance. První služba implementuje samotnou aplikační logiku dané instance. Druhá služba slouží pro e-mailovou synchronizaci – konkrétně pro komunikaci se servery využívajícími protokoly SMTP a IMAP4. Tato synchronizační služba není nezbytná pro vlastní běh instance a její aktivace závisí na konkrétních požadavcích.
Architektura Flexidea je navržena s důrazem na modularitu, rozšiřitelnost a integraci. Komunikace mezi klientem a serverem probíhá prostřednictvím protokolu HTTP, přičemž systém podporuje jak standardní webovou interakci, tak strukturovanou výměnu dat – například ve formátu XML nebo JSON. Každá instance může být přístupná prostřednictvím vlastního XML komunikačního protokolu, aktivních a pasivních webových služeb, či rozhraní typu COMEX.
Flexideo rovněž využívá tzv. akce – konfigurovatelné a předkompilované funkční celky, které umožňují interakci se systémem napříč uživatelským rozhraním, plánovačem úloh i prostřednictvím webových API. Tyto akce tvoří jeden z klíčových prvků aplikační logiky a jsou stěžejním nástrojem pro automatizaci a integraci.
V dalších částech dokumentace se detailně věnujeme těmto oblastem:
